Zbyněk Cypra: Chtěl jsem vzít lopatu a sníh z traverzu vyházet

Absolutním vítězem letošního ročníku extrémního závodu Adidas 24 hodin na Lysé hoře se stal vizovický Zbyněk Cypra. Byl by hřích, nezeptat se vítěze na hodnocení svého výkonu i celé akce, a tak Vám přinášíme rozhovor, který vznikl dva dny po závodě. Přeci jen jsme chtěli dát Zbyňovi trošku vydechnout :)

Prosím, popiš ve zkratce průběh závodu, jak se vyvíjel z tvého pohledu?

Probíhal celkem dle plánu, nekonalo se žádné velké překvapení. Věděl jsem proč tam jdu a koho mám proti sobě. S Márou jsme spolu mluvili před závodem a v rámci kamarádství a fair play jsme si nic nedali zadarmo. Od prvního kola jsem ale věděl, že můj útok na rekord je v háji. Na pověstném traverzu jsem nechal mnoho sil a málem i rozum :-) Párkrát jsem si zařval, že vezmu lopatu a to bílé svinstvo vyhážu…

Jaké jsi měl pocity, když přišla velká krize a poslední sestup jsi šel hodinu. Zapochyboval jsi o výsledku?

Ona to nebyla ani tak krize, jako spíš ztráta motivace a vědomí, že mám velký náskok. Úplně mě to vyplo a šel jsem dolů pěšky. Přestože by alespoň 13 kol bylo pěkných. Hlava řekla dost a nebyl jsem schopen do sebe nic dostat. Sestupoval jsem s pocitem, že to vyjde, do dalšího kola vyběhnu a Radek se už na to vykašle. Pak jsem dostal zprávu, že je za mnou 4 minuty.

A co si pamatuješ z posledního stoupání? Kde jsi našel energii se tam ještě jednou vydrápat?

To vím naprosto přesně, byl jsem přejedený těch obvyklých dobrot a dostal chuť na párky. Nasoukal jsem do sebe  6 nožiček, jestli mi rozumíš, a byl jsem nejšťastnější na světě. Sílu jsem měl, ale už jsem byl ztuhlý. Nechat se cvaknout v poslední zatáčce před cílem, byla hrozná představa, která mě doslova vystřelila nahoru

Kam řadíš toto vítězství? Patřilo k těm nejtěžším? Kdy naposledy ses takhle vydal?

Všichni jsme myslím trochu bojovali s „terénem“ :) Bylo to těžší, než se dalo čekat. Počasí bylo ale jinak luxusní, ani nefoukalo, teplota parádní, výhledy doslova famózní, i v noci. Stihl jsem to vnímat a sledovat, opravdu to bylo krásné. Kdy jsem se tak vydal? Nikdy! Souboj s Markem Novotným byl vyrovnaný, nebylo to zadarmo, vždyť mě dvakrát dotáhl!!! Je to sportovní monstrum, zabiják.

Jak se cítíš teď, dva dny po závodě?

Jako bych nic nešel :D Né, né, jsem hrozně rozsekaný. Poprvé za svoji kariéru jsem nešel v pondělí normálně do práce.

Pokusíš se příští rok o obhajobu? Máš vůbec chuť jít zase na Lysou?

Myslím, že stačilo. Nechám těch 14 kol atakovat mladé pušky a rád před nimi přijdu smeknout. Mi to takto stačí. Dal jsem tomu vše a vše sklidil, bez ohledu na počet nějakých kol. Dva týdny před startem jsem se rozsekal při tréninku na běžkách. Ležel jsem na zemi a brečel, že jsem dolámaný. Nechtěl jsem slyšet verdikt doktorů, tak jsem do toho špitálu nakonec nešel.

Jak hodnotíš organizaci akce, zázemí a vše okolo?

Z mého pohledu to prostě nemělo chybu! Není jednoduché zorganizovat takový cirkus. Myslím, že se to Liboru Uhrovi daří, a proto na LH24 chodí lidi rádi.

Díky za rozhovor!