Nikdy nechyběla: Jana Jindrová z Prahy je znovu na trase LH24. 

První kolo má za sebou, krátce se zastavila v zázemí a už zase míří vzhůru. Jana Jindrová z Prahy patří k neodmyslitelným tvářím závodu – na startu je pravidelně od samého začátku. 

„Já jsem tady pokaždé, takže potřinácté,“ říká s úsměvem po zdolání prvního okruhu inspirativní sedmdesátnice. Letošní podmínky podle ní závodníkům přejí víc než loni. „Letos je více sněhu než loni, což je o něco lepší a není to tak naledovatělé ani bahnité. Taky není vítr, ani minus 20 pod nulou, což už jsem také kdysi na LH zažila.“

Tempo má rozvážné a dobře ví proč. „Jde se mi pomalu, ale to paří k věci. Já jsem neočekávala, že bych byla rychlejší.“ Cíl má stejný jako loni – tři kola. Zároveň ale ví, že časový limit je neúprosný. „Mám za cíl jít tři kola jako loni a už předem jsem byla nervózní, jak to bude nebo nebude. Když jsem totiž třetí kolo loni dokončila, tak už zbývalo opravdu málo času do vypršení limitu 24 hodin.“

Na Lysou horu se ale nevrací jen kvůli výkonu. Hlavním důvodem je atmosféra. „Vracím se tady kvůli atmosféře, protože sportovci jsou bezva lidi. Každý má stejnou představu, stejný cíl, že bude chodit nahoru dolů, každý ví, že Lysá hora je vysoká, že je to obtížné, je to v zimě, takže nikdo nenadává a organizátoři jsou také bezva a milí,“ těší Janu Jindrovou.

Není překvapením, že nechyběla v minulosti ani na legendární Beskydské sedmičce. „Mě se to tady v Beskydech úžasně líbí, šla jsem také čtyřikrát B7, dokud mi to dostatečně rychle ještě šlapalo. Když už jsem šla s parťákem naposledy, tak jsme byli poslední, kteří se vešli do časového limitu, tak to je pro mě takový vykřičník, že už příště ne.“

Přestože sama sociální sítě nepoužívá, pravidelní účastníci i fanoušci beskydských extrémních závodu ji dobře znají. „Já na sociálních sítích nejsem, ale lidi tam prostě jsou a vím, že se tam někde objevily moje fotky ze závodů a oni mě znají. Já jdu po trase, o ni mě zdraví jménem a jsou na mě milí a to je mi milé.“

Po krátké pauze vyplněné horkým čajem a vývarem  se znovu Jana Jindrová vydala na trať. Ve tmě, pomalu a s respektem ke králově Beskyd.