Jedenáct kol za 21 a půl hodin a rovnou vítězství

Snový premiérový start předvedla na 13. ročníku IMOS LH124 2026 Elizabeth Ungermanová, která se v první únorový den letošního roku stala Mistryní České republiky v zimním horském maratonu jednotlivců. Přestože ji běh baví nejvíce, ráda jezdí na kole, na kterém dříve i závodila, přípravu v zimě doplňuje i běžkami. „Hlavně především trávím ráda čas venku v lesích a na kopcích. Jsem z Liberce, kde mám ideální podmínky na všechny výše zmíněné aktivity,“ říká Elizabeth na úvod rozhovoru. V něm také popisuje silné emoce, nejkrásnější moment nad mraky i to, zda ji potrápila na Lysé hoře nějaká krize.

Máme pár dnů od skončení letošní LH24, tak co se vám vybaví, když se řekne Lysá hora?
S odstupem času už můžu říct, že to byl opravdu silný zážitek. Chvíli mi vždy trvá, než to všechno v sobě zpracuju. Těch emocí člověk za 24 hodin zažije opravdu hodně. Určitě se z Lysé stal jeden z mých oblíbených kopců :-). 

S jakým cílem jste na LH vyrážela?
Do závodu jsem vyrážela s cílem 11 kol, což se mi povedlo. Mám z toho velkou radost. Hlavně i z celkového času 21 hodin a 31 minut, který jsem už tak úplně nečekala. Jsem dost zarputilá, takže kdyby se mi 11 kol nepovedlo, tak bych byla zklamaná. Takhle jsem nad míru spokojená :-). 

Pojďme se vrátit přímo do závodu, jak se postupně vyvíjel.
Jsem zvyklá začátky závodu začínat svižněji. Teď tomu nebylo jinak. Přítel mi po čtyřech kolech psal, ať už zpomalím, že mám náskok. Samozřejmě postupně síly ubývaly a poslední tři kola už byly náročné. Do kopců se mi chodilo každé kolo skvěle, ale z kopců mi už odcházely stehna. Ale neměla jsem žádnou větší krizi. Už před závodem jsem si nastavila dobře hlavu a věděla jsem, že budu trpět. Furt jsem si říkala, že to je přeci „jen“ den :-). Mezi posledními koly jsem si dovolila už dělat i delší pauzy, kdy jsem věděla, že holky jsou zamnou daleko a mám dost času. 

Jaká byla nejkrásnější chvíle během zimního beskydského extrému?
Nejkrásnější moment byl, když jsem vyšla nad mraky na svojí poslední Lysou a obloha celá hořela. To jsem si dovolila i na minutu zastavit a pokochat se :-). 

Co vás na LH24 nejvíce překvapilo?
Překvapilo mě, jaké množství lidí se přihlásí na takový závod a opravdu velký respekt všem. To je boží :-). 

Byl to nejtěžší závod, který jste doposud absolvovala?
Je to určitě největší porce kilometrů a nastoupaných metrů, co jsem doposud absolvovala. Ale tím, že mi vše sedlo, tak už jsem zažila horší závodní chvilky. 

Můžeme se už teď těšit příští rok na obhajobu?
To zatím nevím :-). Závěrem bych chtěla poděkovat pořadatelům za skvěle uspořádanou akci, všem za milé zprávy a podporu a především příteli, který se o mě staral celý závod.